SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ

Jen obtížně bychom na českém venkově hledali vesnici, která se nemůže pochlubit svým „Jáníčkem“. Socha mnoha legendami opředeného světce stávala ve Veselé na křižovatce k Bakovu u bývalé císařské silnice nedaleko zaniklého rybníka. Světcova socha byla ve Veselé vztyčena v roce 1736, tedy pouhých sedm let po jeho svatořečení.


Běžné venkovské obyvatelstvo tehdy již nemohlo znát pravé osudy arcibiskupského notáře Jana z Pomuka, na jehož umučení se v údajném opojení zlobou a vínem podílel sám král Václav IV. Spor mezi arcibiskupem Janem z Jenštejna a králem vyvrcholil na jaře roku 1393, kdy se králi podařilo zajmout tři arcibiskupovy úředníky a vsadit je do vězení nedaleko pražského Můstku, kde byli vyslýcháni útrpným právem, jemuž Jan podlehl a poté byl shozen do Vltavy. Příběh začal být záhy po skutečné události aktivně využíván k prosazování politiky katolické církve, byl přepisován z kroniky do kroniky, zatímco tělo samotného světce bylo brzy přeneseno do Svatovítské katedrály. Brzy se zrodila legenda, v níž už Jan nefiguroval jako notář, ale přímo jako královnin zpovědník, jenž byl králem zbaven života za neochotu vyzradit zpovědní tajemství. Po Bílé hoře se pak Jan stal po svatém Václavu bezpochyby nejuctívanějším zemským světcem a jeho kult měl významný vliv na průběh rekatolizační kampaně v českých zemích.

Veselská socha byla polychromovaná, stávala na vysokém trojdílném pravoúhlém stylobatu a sférickém jehlanovém podstavci a pochází ze sochařské dílny Jelínků z Kosmonos. Na průčelí stylobatu byl ještě v roce 1920 čitelný nápis:


„Muži Boží, Jene Svatý, shlédni na obec tuto a bídu naši. Mor, hlad, válku zažeň od nás“


Socha, která představovala typickou ukázku českého barokního sochařství, byla v poválečných letech již v dezolátním stavu, protože pojizerský pískovec podléhal zubu času. Svatý Jan zde stál do roku 1961, kdy bylo torzo sochy převezeno do lapidária v Mnichově Hradišti. Ačkoliv je soch svatého Jana Nepomuckého po naší zemi nepočítaně, tato se od ostatních trošku odlišovala, protože vždy nesloužila pouze náboženským účelům. To nám napovídá otvor ve středu stylobatu. Na počátku dvacátého století zde byla umístěna plechová skříňka pro píchací hodiny obecního ponocného. K tomu, aby ponocný prokázal, že byl na obchůzce Veselou, musel otočit strojkem uvnitř skříňky. Starosta pak lehce zkontroloval, jestli ponocný ves hlídá, či zda své povinnosti neplní.


Stavu zbytku sochy bezesporu nepomohlo ani napřímení hlavní silnice a zavožení nedalekého rybníka v roce 1965. Naděje na zlepšení stavu této památky začala svítat až v roce 2012, kdy se skupina mladých nadšenců z Veselé rozhodla stav sochy napravit a iniciovala její renovaci.


Nebylo náhodou, když se v únoru 2013 u sochy zastavil alegorický masopustní průvod a odehrála se zde následující scéna, ve které se spolu dali do řeči Masopust, Mikuláš I. a veselský ponocný.


Masopust: „Zastavili jsme se u nejhorší památky, hyzdící naši obec. Zde tancem a zpěvem probudíme dobré i temné síly, aby legálně i ilegálně zajistily nám finance na přestěhování sochy sv. Jana Nepomuckého od silnice a celkovou její obnovu.“


Mikuláš I.: „Chcete-li od vrchnosti grošíky na opravu, musíte se neustále připomínati a doprošovati. I kapky vody časem nahlodají velkou skálu.“


Ponocný: „Před dávnými lety byl ponocný po rychtáři nejdůležitější osoba v obci. Vlastnil jsem obecní kožich, halapartnu, lucernu a roh, na kterém půlnoc odtruboval jsem a rozjařenou mládež zaháněl domů. Po celou noc jsem hlídal, zda někdo nekrade nebo nehoří někomu chalupa. Za první republiky, aby měl starosta nade mnou kontrolu, nechal po obci zabudovat ocelové skříňky s píchacími hodinami. Poslední v obci je zasekaná skříňka zde v podstavci a další je na návsi, napravo při vchodu do „drážky“. Posledním mým následovníkem byl ponocný pan Koloc na návsi žijící.“


Průvod poté křepčil, pil a zpíval a obnovu sochy přivolával.


Jak je již dnes vidno, žádosti masopustních maškar byly vyslyšeny, protože na jaře byly na renovaci sochy získány finance EU z Programu rozvoje venkova – Leader. Veselský masopust tak prokázal magickou moc, a pokud ji chcete ochutnati a i ponocného spatřiti, jak strojkem otáčí, přijďte se průvodu sami zúčastnit. Kdy, to zjistíte na www.veselavesnice.cz.



„Stav sochy v létě 2013. Původní základy sochy nyní uvidíte u kraje asfaltové silnice.“



„V padesátých letech dvacátého století byla socha již značně poškozena. Podobné vylomeniny jako ty zachycené na fotce stavu sochy ještě přitížily.“



Ponocný, Masopust a Mikuláš I na Veselském Masopustu v únoru 2013.



„Poslední veselský ponocný p. Koloc.“


předchozí příběh > na mapu následující příběh >

MOBILNÍ APLIKACE

Stáhněte si do svého chytrého telefonu unikátní aplikaci "Paměť národa" a vyrazte s ní na procházku Veselou. Aplikace sama rozpozná vaši polohu a odnaviguje vás na nejbližší "místa paměti" ve vašem okolí. Díky zvukové nahrávce a doplňkovým psaným informacím a fotografiím nahlédnete za pomoci moderní technologie do dávné i nedávné minulosti.


Aplikaci vytvořilo sdružení Post Bellum, které již od roku 2001 zaznamenává svědectví pamětníků 20. století a uveřejňuje je v internetové sbírce Paměti národa.


Download:
android - Aplikace pro Android
mac - Aplikace pro iPhone